Desatero božích přikázání – původní znění a vysvětlení
Desatero Božích přikázání (takzvané Desatero) je známé zejména v kontextu katolické církve a Bible.
Jedná se o příkazy, které věnoval Bůh lidem jako směrnice, podle kterých se mají řídit. Nalezneme je ve Starém zákoně, konkrétně v části zvané Pentateuch, což je Pět knih Mojžíšových.
Desatero se mezi lidmi nevzalo jen tak. Podle Starého zákona je obdržel Mojžíš přímo od samotného Boha na hoře Sinaj.
Každý křesťan by se měl držet zásad Desatera, neboť právě čistá duše bez hříchů, zajišťuje místo v nebi. Čím více provinění proti Bohu a jeho zákonu, tím delší pobyt v očistci, kde se čeká na nebe. V případě těžkých hříchů čeká duši člověka peklo.
Avšak každý člověk má možnost nápravy. Stačí svých hříchů upřímně litovat a vyznat je před Bohem při svaté zpovědi. To dává křesťanům obrovskou naději, protože nikdy nic není ztraceno a vždy je možné začít znovu. Není na světě hříchu, který by Bůh nedokázal odpustit. Proto se o něm také často hovoří jako o milosrdném Otci.
Desatero bylo a je v západní kultuře využíváno pro posilování společenských mravů, neboť čtvrté až desáté přikázání vymezuje základní mezilidské vztahy
Níže si představíme a přiblížíme jednotlivá přikázaní a jejich význam. U každého přikázání uvádíme i originální verzi.
1) V jednoho Boha věřiti budeš.
Desatero nás v tomto bodě učí, abychom se obraceli k jedinému pravému Bohu a opustili všechny falešné modly. Podle křesťanské nauky jedině v Bohu se můžeme dočkat spásy.
Vyhýbat bychom se měli různým věštkyním a kartářkám. Měli bychom si dát pozor na tantrické a jiné mistry či duchovní učitele. Nikoho bychom neměli povyšovat a utíkat se k němu místo Stvořitele.
Původní znění: “Nebudeš mít jiné bohy vedle mne. Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na zemi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.”
2. Nevezmeš jména Božího nadarmo.
Člověk by se měl vyhýbat klení či nadávání prostřednictvím Boha a jiných svatých. Například v České republice hojně užívané: “Bože!” “Ježíši! “Ježíšimaria!” nebo “Kruci!” je proviněním vůči druhému přikázání.
Ježíš byl totiž Boží Syn, Maria Ježíšova matka. Kruci je zase odvozeninou slova “krucinál”, které je pravděpodobně odvozeno od náboženského krucifixu, tedy kříže.
Původní změní: “Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.”
3. Pomni, abys den sváteční světil. (Zasvěť jeden den v týdnu Bohu.)
Bůh stvořil svět za sedm dní, přičemž sedmý den odpočíval. Možná i to je důvod, proč neděle má být svátečním dnem v životě křesťana. Lidé by měli odpočívat, neměli by pracovat či učit se. Namísto toho se chodí v neděli do kostela na mši svatou, což opět zdůrazňuje významnost neděle. Zanedbat tuto bohoslužbu z jiných, než vážných důvodů jako je například nemoc, je hřích a provinění vůči Bohu.
Původní změní: “Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn, ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.”
4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
Na vztahy v rodině je v církvi pohlíženo jako na zásadní. Nejen, že by měl mít člověk v úctě starší osoby obecně, pomáhat jim a chovat se slušně. Vše vychází z rodiny. Těžko budu poslouchat učitele ve škole a nadřízené v práci, když se nenaučím respektovat své rodiče.
Člověk by měl mít na paměti, odkud pochází a být vděčný za vše dobré, co jej v životě potkalo. Ať už je to teplá postel a střecha nad hlavou nebo možnost studovat v zahraničí a realizovat se.
Otec s matkou nám dali život a udělali to nejlepší, co uměli. My jim to později můžeme oplatit, když budou ve stáří potřebovat naši pomoc a oporu. Nikdo nejsme nesmrtelný a každý dobrý skutek nám bude po zásluze oplacen.
Původní změní: “Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.”
5. Nezabiješ.
Vražda je jeden z nejtěžších přestupků vůči Bohu. Stejně tak je na ni pohlíženo i z pozemského zákona – za zabití padají nejpřísnější tresty.
Nikdo kromě Boha nemá právo sáhnout na život jiné lidské bytosti nebo sám sebe. To Bůh člověku život dal a jen on může posoudit, kdy je na čase jej vzít.
Ukončením života někoho druhého se stavíme do role Boha, a to je z principu vždycky špatně. Kdo jsme, že si dovolíme v takové věci rozhodovat?
Původní změní: „Nezabiješ.“
6. Nesesmilníš. (Nebudeš cizoložit.)
Toto přikázání se vztahuje jak k sexuálním aktům, které nejsou povoleny mimo manželství, ale také k uctívání jiných bohů (i to je možné považovat za smilnění).
Podle katolické církve je zakázán předmanželský sex, ale také sbližování intimního charakteru po rozvodu s cizí/m ženou/mužem (rozvod totiž probíhá až na výjimečné případy pouze v úřední podobě, před Bohem se rozvést nejde – k tomu patří známé: “Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.”).
Zkrátka a jednoduše je sex povolen pouze v manželském svazku. Všude jinde a jinak je považován za těžký hřích.
Původní změní: “Nebudeš cizoložit.”
7. Nepokradeš.
Toto přikázání opět reflektuje i naše právo, kdy za krádež může jít zloděj do vězení. Zkrátka a jednoduše je zcizení věcí druhým lidem nepřípustné jak před justicí, tak Bohem.
Původní změní: “Nebudeš krást.”
8. Nepromluvíš křivého svědectví. (Nebudeš lhát.)
Tohle přikázání se vztahuje ke lhaní a pomlouvání. Obojí je považováno za hřích, stejně tak jako je toto jednání v naší společnosti vnímáno jako nemorální chování. Člověk by měl mluvit pravdu a jednat s druhými na rovinu.
Původní změní: “Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví.”
9. Nepožádáš manželky bližního svého. (Měj v úctě lásku mezi mužem a ženou.)
Toto přikázání bývá někdy zaměňováno s šestým bodem, kterým je “nesesmilníš”. Avšak jak jsme vysvětlili výše, smilnění se netýká jen sexuálních vztahů, ale i jiným formám nevěry (utíkání se k jiným bohům apod.).
Deváté přikázání Desatera se týká nevěry ve vztazích, které byly posvěcené Bohem. Pakliže o druhé/m vím, že je v manželství, nebudu ji/jej svádět.
Původní změní: „Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.”
10. Nepožádáš statku bližního svého. (Nebudeš závistivý a chamtivý.)
Toto přikázání navazuje na předchozí. Závist a žárlivost nejen, že není pěkná vlastnost, ale člověk se jimi prohřešuje vůči Bohu.
Přej a bude ti přáno. Pakliže se člověk zaměřuje na svůj vývoj a život, nemá čas ani potřebu závidět druhým. Důležité je dělat to, co dotyčného/dotyčnou baví a naplňuje. Pak by ubylo nevraživosti a nenávisti mezi lidmi.
Původní změní: “Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
Přikázání lásky
Desatero není jediný soubor přikázání, se kterými církev, respektive Bible pracuje. V Novém zákoně se dočteme o takzvaných přikázáních lásky, která jsou některými považována za “největší přikázání”.
V Novém zákoně se píše:
“Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“
Ježíš odpověděl:
- „První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly!‘
- Druhé je toto: `Miluj svého bližního jako sám sebe!‘ Většího přikázání nad tato dvě není.“
Znamená to, že na prvním místě za všech okolností má mít správný křesťan vždy Boha. Zároveň má mít druhé v lásce tak jako sebe. Tudíž se nemá považovat za vyššího nebo důležitějšího, než jsou jiní a má jim prokazovat stejnou laskavost jako prokazuje sobě.
Uložte si článek – desatero božích přikázání na později a svým kamarádům:
Sdílejte článek – desatero přikázání svým kamarádům:
