Lidské orgány: 19 nejdůležitějších orgánů lidského těla

Lidské tělo je záhadný mechanismus. Vykonává spoustu věcí a funkcí, aniž bychom o tom mnohdy věděli. Většinu z nich totiž nemusíme ovládat vědomě. Což je dobře, jinak bychom většinu dne řešili, co má který orgán vykonávat za práci.

Zkrátka a jednoduše – tělo člověka je neuvěřitelná alchymie. Na funkci tohoto složitého systému se podílí celá řada orgánů. Celkem jich je v těle neskutečných 78. Ne všechny jsou však nezbytně důležité. Mezi ty, bez nichž se neobejdeme patří: mozek, srdce, játra, plíce, ledviny.

Níže si důkladněji představíme nejdůležitější orgány lidského těla rozdělené podle jednotlivých orgánových soustav, které se v lidském těle nachází.

Dýchací soustava

Dýchací soustava je významně propojená se soustavou oběhovou. Stará se o výměnu plynů mezi organismem a vnějším prostředím.Zodpovídá za výměnu kyslíku za oxid uhličitý.

Běžně se dělí na horní a dolní cesty dýchací. Horní cesty dýchací se skládají z dutiny nosní, vedlejších dutin nosních, nosohltanu a hltanu. Dolní cesty dýchací pak tvoří hrtan, průdušnice, průdušky a průdušinky. Vlastním dýchacím orgánem této soustavy jsou plíce a těm se budeme podrobněji věnovat.

1) Plíce

Jedná se o párový orgán. Nachází se v hrudní dutině a tvoří její většinu. Najdeme je za hrudní stěnou, kterou jsou chráněny. Ta je tvořena dvanácti páry žeber a mezižeberními svaly. Spodní část plic je mírně vyklenuta a nasedá na bránici.

Hlavním úkolem plic je přenos kyslíku ze vzduchu do krve a vylučování kysličníku uhličitého z krve do vzduchu. Kyslík je nezbytný k životu a také k chemickým reakcím, které probíhají v těle. Při nich se totiž tvoří energie. Zároveň však také vzniká kysličník uhličitý, který musí být z organizmu odstraněn.

Přenos kyslíku ze vzduchu do krve a vylučování kysličníku uhličitého z krve do vzduchu je důmyslně zařízeno na úrovni plicních sklípků a plicních kapilár, což jsou vlásečnice. Kyslík přestupuje přes jemnou buněčnou výstelku plicních sklípků a plicních kapilár do krve. Kysličník uhličitý přestupuje zpátky. Porucha tohoto mechanismu vede ke zhoršení zásobování organismu kyslíkem. K tomu dochází při nemocech dýchacích cest i při nemocech plicních cév.

Oběhová soustava

Slouží zejména k přenosu živin, plynů a odpadních látek z tkání nebo do tkání. Děje se tak za pomocí krve nebo hemolymfy. Nachází se zde jeden z nejdůležitějších orgánů člověka a tím je srdce.

2) Srdce

Jedná se o sval velký asi jako pěst. Jeho úkolem je pohánět krev skrze cévy. Každý den se proto stáhne asi 100 tisíckrát a vyšle do těla přibližně osm tisíc litrů krve. Bije přibližně 80x za minutu, což za 80 let života dělá více než 3 miliardy úderů.

Srdce se skládá ze čtyř částí. Ty se střídavě stahují a uvolňují. Jedná se o levou síň, levou komoru, pravou síň, pravou komoru.

Tento orgán si lze představit jako dvě pumpy, přičemž každá má jinou funkci a zároveň jsou obě nezbytně důležité. Do pravé části srdce vstupuje z těla dutou žílou odkysličená krev, která následně putuje skrze plicnici do plic. Do levé části srdce zase vstupuje plicní žílou odkysličená krev z plic a aortou (největší tepnou v lidském těle) je pumpována do celé tělního oběhu.

Jedná se o životně důležitý orgán, který je nenahraditelný. Kromě fyzických funkcí také symbolizuje naše city.

Srdce je neunavitelné. Jedná se o sval, který tluče a pracuje neustále. Jakmile se zastaví srdce, člověk umírá.

Nervová soustava

Jejím úkolem je správně zachytit a zpracovat podněty působící na organismus a adekvátně na ně reagovat. Ovládá tedy činnost všech orgánů v těle a vytváří chování organismu. Tvoří ji mozek, mícha a nervy.

3) Mozek

Jedná se o orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy. Je to nejsložitější a nejkomplikovanější část těla, lidstvo jej stále poznává.

Mozek je umístěný v hlavě a váží asi jeden a půl kila. Obsahuje přibližně 100 tisíc neuronů neboli nervových buněk. Skládá se z mozečku, mozkového kmenu a mozkové kůry.

Kromě toho, že řídí a koordinuje většinu našeho chování a pohybu, tak ovládá motorické schopnosti, emoce, vzpomínky a také zrak. Je to zkrátka takový všeuměl.

Mozek dělíme dále na pravou a levou mozkovou hemisféru. Obě jsou velice důležité a zodpovědné za různé druhy myšlení a fungování. Lidé, kteří mají obě poloviny rovnoměrně vyvinuté, nemají žádné potíže s učením.

Levá polovina mozku je zodpovědná za duševní procesy, které jsou založeny na logických souvislostech. Také je zodpovědná za řeč a za porozumění a znalosti.

Pravá polovina má na starosti neverbální komunikaci a vyjadřování.

Mízní soustava

Tato soustava bývá leckdy opomíjená, přece jen o lymfě se hovoří zejména v posledních letech. Naše babičky obvykle nevěděly, o co jde. 🙂

Mízní soustava odvádí přebytečný tkáňový mok z tkání zpět do krevního oběhu. Z toho důvodu původní tkáňový mok mění své složení a přeměňuje se na mízu, což je bezbarvá tekutina. V míze se nacházejí bílé krvinky, které ničí choroboplodné zárodky.

Slezina a brzlík jsou důležitými součástmi mízní soustavy.

4) Slezina

Jedná se o jedno z významných obranných míst těla. Slezina je důležitou součástí imunitního systému. Její oslabení okamžitě poznáme na mandlích, které jsou s ní propojeny lymfatickým systémem. Slezina je filtrem lymfy a zachycuje unavené červené krvinky. Zároveň také za tvorbu červených krvinek a krevních destiček odpovídá, funguje jako zásobník krve.

Nalezneme ji v levé části těla v rozmezí devátého až jedenáctého žebra. Lemuje ji zespoda tlusté střevo, zprava slinivka břišní a žaludek. Pokud je člověk zdravý, tak nebývá hmatatelná.

Z duchovního hlediska se jedná o místo, které se ozývá zejména v případě, že na něčem moc lpíme – obvykle se jedná o utkvělé myšlenky a představy, kterých se nechceme pustit.

5) Brzlík

Tento orgán přezdívaný jako “místo štěstí” bývá neprávem opomíjený, ačkoliv je důležitý, hraje totiž zásadní roli v našem imunitním systému. Jeho název pochází z řečtiny a znamená “životní síla”.

Jedná se o lymfatickou žlázu složenou ze dvou stejně velkých laloků, které se nacházejí za hrudní kostí, ale před srdcem.

Brzlík slouží jako dílna, která vytváří typ bílých krvinek známých jako T-lymfocyty. Ty řídí buněčnou imunitu, což znamená, že pomáhají buňkám rozpoznávat a ničit bakterie či viry, které naše tělo napadnou, abnormální buněčný růst, jako je rakovina, a cizí tkáň.

Trávicí soustava

Tato soustava zajišťuje příjem potravy, její zpracování, vstřebání živin a vyloučení zbytků z těla. Jejím hlavním úkolem je trávení.

Měří neuvěřitelných osm metrů. Skládá se z dutiny ústní, trávicí trubice a žláz trávicí soustavy.

Dutinou ústní začíná trávicí soustava člověka. Skládá se ze zubů, jazyka a slinných žláz. Už v ústech tak dochází k trávení potravy.

Následuje trávicí trubice, kterou tvoří hltan, jícen, žaludek, tenké střevo a tlusté střevo. Zde probíhá nejpodstatnější část trávení.

Lidská trávicí soustava obsahuje i důležité žlázy a těmi jsou játra a slinivka břišní.

6) Žaludek

Jedná se o svalový vakovitý orgán o objemu jeden až dva litry. Nachází se pod levou brániční klenbou. Z jedné strany navazuje pomocí trávicí trubice na jícen a z druhé z něj vychází dvanácterník. Žaludek se vyskytuje mezi slezinou a játry.

Jeho úkolem je mechanické a chemické trávení potravy. Orgán zpracovává, promíchává potravu, štěpí tuky a bílkoviny. Mechanické trávení zajišťují stahy žaludku, následně pak vzniká chymus neboli trávenina.

Chemické trávení pak probíhá za účasti kyseliny chlorovodíkové a enzymů pepsinu, chymozinu a částečně i lipázy. Funkcí kyseliny chlorovodíkové je ničení bakterií, nabobtnání bílkovin, což usnadní jejich dalšího trávení a aktivace pepsinu. Chymozin sráží mléčnou bílkovinu. Lipáza slabě štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny. Zbytky stravy se následně přesouvají do střev. Pokud je funkce žaludku oslabená, zvýší se tím zátěž na střeva.

Z hlediska symboliky nám žaludek ukazuje, jak dobře zvládáme strávit životní situace.

7) Tenké střevo

Tato část trávicí soustavy má průměr tři centimetry, přičemž měří tři až šest metrů. Jeho hlavní úlohou je trávení a vstřebávání živin.

Odehrává se v něm tedy chemické trávení pomocí tří různých šťáv: střevní šťávy, šťávy slinivky břišní a žluči. Střevní šťáva je produkována žlázkami tenkého střeva a obsahuje erepsin, jenž odpovídá za rozklad bílkovin, lipázy, které se starají o rozklad tuků a amylázu, jenž zase rozkládá cukry.

Tenké střevo se dělí na dvanáctník, lačník a kyčelník.

8) Tlusté střevo

Tlusté střevo je konečným úsekem trávicí trubice. Je dlouhé asi jeden a půl metru, průměr má pět až sedm centimetrů. Skládá se ze tří částí: slepého střeva, tlustého střeva a konečníku.

V tomto orgánu dochází k zahuštění potravy a probíhá v něm k vstřebávání vody, soli a vitaminů. Čím více vody střevo vstřebá, tím vzniká hustější stolice. Jakmile vstoupí stolice do konečníku, tak nervová zakončení v dané oblasti vyvolávají nutkání na vyprázdnění.

V tlustém střevě se také nachází bohaté bakteriální osídlení, které pomáhá se správným trávením. Jedná se o takzvanou střevní mikroflóru.

9) Játra

Játra jsou orgánem nacházejícím se pod pravou plící, přičemž jsou chráněna žebry. Váží asi jeden a půl kilogramu, což je podobně jako mozek. Skládají se z pravého a levého laloku. Mají červenohnědou barvu. Jedná se o největší a nejzatěžovanější orgán v těle, protože zbavuje tělo toxinů a filtruje naši krev.

Játra jsou zásobním orgánem a hlavním metabolickým centrem organismu. Mají hned několik funkcí – detoxikační, termoregulační a rozpadají se v nich červené krvinky. Plní přes pět set různých funkcí, a dokonce jsou schopná svou vlastní tkáň regenerovat. Absorbují a ukládají tuky, sacharidy a bílkoviny z potravy, které pak přetváří v energii nebo ukládají jako tukovou tkáň.

10) Žlučník

Žlučník bývá přiřazován k játrům, protože je uložený v takzvané žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku. Měří osm až dvanáct centimetrů a má objem 30 až 80 mililitrů. Funkčně je spojen právě s játry.

Ve žlučníku se skladuje žluč, což je průhledná, žlutohnědá tekutina. Ta vzniká v játrech a pomáhá rozkládat potravu, zejména tuky, čímž podporuje zažívací pochody.

11) Slinivka břišní

Slinivka je známá především tím, že pekelně bolí, když je s ní něco špatně. Ale k čemu dalšímu slouží?

Jedná se o podlouhlý orgán o délce čtrnáct až osmnáct centimetrů. Slinivka je uložená v ohbí dvanáctníku, váží asi 85 gramů. Říká se jí také pankreas.

Slinivka se skládá z lalůčků, takzvaných tubulů, vyúsťujících trubičkami do hlavního vývodu. Ten dále ústí do dvanáctníku.

Jejím hlavním úkolem je vylučování šťávy, která obsahuje bikarbonátové ionty, jejichž cílem je neutralizovat žaludeční kyselinu, a především vyrábět trávicí enzymy, které štěpí bílkoviny. Pomáhá také v trávení uhlohydrátů a tuků. Slinivka tedy vyloučí denně okolo jednoho až dvou litrů šťávy v závislosti na skladbě potravy.

Všechny sliznice v těle jsou ovlivňovány slinivkou. Pokud je nějaká sliznice v nerovnováze a nefunguje správně, poukazuje to na oslabenou slinivku břišní.

Tento orgán také zodpovídá za regulování hladiny cukru v krvi.

Vylučovací soustava

Tato orgánové soustava ručí za vylučování odpadních látek z těla. Zpracovávají se v ní tekutiny a vylučuje se s její pomocí z těla moč. Ta je vyráběna v ledvinách a protéká močovody do močového měchýře, odkud míří do močové trubice.

12) Ledviny

Podobně jako v případě plic se jedná o párový orgán. Ledviny jsou fazolovitého tvaru. Mají délku asi dvanáct centimetrů, šířku přibližně šest centimetrů a hmotnost okolo 150 gramů. Jsou uloženy po stranách bederní páteře v tukovém obalu, který je chrání před mechanickými otřesy. Povrch ledvin tvoří světlejší kůra a pod ní se nachází tmavší dřeň s osmi až patnácti pyramidovými útvary, které přes ledvinový kalich nasedají na dutou ledvinovou pánvičku.

V ledvinách začíná proces vyměšování, čištění krve od škodlivých látek a udržování hladiny živin. Také regulují objem vody a obsah solí v těle.

13) Močový měchýř

Jedná se o orgán se stěnami z hladké svaloviny. Má objem 600 až 1200 mililitrů. Slouží k uchovávání moči, přičemž už při naplnění 150 až 400 mililitry tekutin pociťuje osoba nutnost močit.

Rozmnožovací soustava

Tato soustava umožňuje lidem se rozmnožovat. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk a přenosu jejich dědičné informace na potomky, což znamená pohlavní rozmnožování.

Rozlišujeme mezi mužskou a ženskou rozmnožovací soustavou.

Pohlavní soustava muže se skládá z pohlavních žláz, což jsou varlata, nadvarlat a Cowperovy žlázy. Dále také vývodných cest pohlavních, kam patří chámovod a předstojná žláza. Nesmíme zapomenout ani na penis a šourek.

Pohlavní soustava ženy se skládá z vaječníků, Skeneho žlázy, Bartholiniho žlázy, vejcovodů, dělohy, děložního hrdla, pochvy, vulvy, malých pysků, velkých pysků a poštěváčku.

14) Penis

Jedná se o vnější orgán mužské vylučovací a rozmnožovací/pohlavní soustavy. Penis je kopulačním orgánem muže. Skládá se ze čtyř částí – kořen, bulbus, tělo a žalud. Jeho vnitřní stavba je tvořena třemi topořivými tělesy, které umožňují erekci, což je změna velikosti a polohy penisu.

V celé jeho délce prochází močová trubice, která je společným ústím vylučovací i pohlavní soustavy. Při erekci penis umožňuje pohlavní styk.

15) Děloha

V děloze se vyvíjí plod dítěte. Žena, která ještě nerodila a není těhotná, má obvykle dělohu o délce sedm a půl až osm centimetrů, šířce pěti centimetrů a váze asi 50 gramů. U těch, které již rodily, mohou být hodnoty vyšší.

Děloha se skládá ze dvou částí – děložního hrdla a děložního těla.

Tento orgán je speciálně přizpůsobený k přijetí oplozeného vajíčka, které se zahnízdí do její sliznice. Buňky sliznice jsou naplněné glykogenem a slouží k výživě zárodku před vznikem placenty. Plod se až do porodu vyvíjí v děloze.

Pohybová a opěrná soustava

Jedná se o orgánovou soustavu, která nám umožňuje se pohybovat. Sestává převážně ze svalů a kostí a kloubů.

Soustava žláz s vnitřní sekrecí neboli endokrinní soustava

Tato soustava vylučuje hormony, jenž cirkulují v těle v krevním oběhu a ovlivňují orgány i naše chování. Reguluje, řídí a koordinuje spolu činnost organismu s nervovou soustavou.

Soustava žláz s vnější sekrecí neboli exokrinní soustava

Tato soustava žláz narozdíl od endokrinní soustavy vylučuje tekutiny na povrch těla. Jedná se třeba o pot nebo mazové žlázy.

Krycí soustava neboli kožní soustava

Pokrývá zevní povrch těla a odděluje tak vnitřní prostředí od vnějšího. Zároveň chrání tělo. Skládá se z pokožky, škáry, podkožního vaziva, chlupů, vlasů, nehtů. Pomáhá regulovat teplotu.

Čtěte také:

• TOP 200: Nejlepší koníčky: venkovní, domácí, tvořivé, užitečné
• Jak být šťastný? 7 základních principů + 21 tipů, které vám zlepší den
• 15 ověřených tipů, jak nabrat svalovou hmotu (které fungují)

Uložte si článek – lidské orgány na později a svým kamarádům:

Sdílejte článek – orgány lidského těla svým kamarádům: