Listnaté stromy v České republice: 10 nejrozšířenějších

V tomto článku se zaměříme na nejznámější listnaté stromy, které rostou v Česku. Stručně si je představíme.

1) Buk lesní

• Jedná se o statný strom s přímým kmenem a rozložitou korunou.
• Dosahuje výšky 30 až 40 metrů.
• Významným znakem, podle kterého jej lze odlišit od ostatních druhů stromů, je hladká světle šedá borka, která jen zřídka rozpukává. Jeho listy jsou opadavé, leskle zelené, na rubu světlejší, celokrajné nebo jemně vroubkované, okraj často zvlněný.
• V Česku se jedná o domácí druh, který je rozšířený po celém území republiky. Na mnoha místech Evropy dodnes najdeme člověkem téměř nedotčené „pralesy“.
• Buk je jednou z nejvýznamnějších hospodářských dřevin. Dřevo má tvrdé a těžké. Používá se tedy zejména k výrobě nábytku, parket, dýh, překližek.
• Jeho plody – takzvané bukvice jsou jedlé, u citlivých jedinců však mohou v syrovém stavu vyvolat nevolnost. Proto se jejich konzumaci doporučujeme vyvarovat. Pražené bukvice se dříve používaly jako náhražka kávy.
• Buk lesní je také oblíbenou okrasnou dřevinou. Najít je ho možné tedy v zahradách a větších parcích.
• Podle lidového léčitelství má buk léčivé účinky při horečce, křečích a žloutence. Vnímavým lidem pomáhá pobyt v těsném kontaktu s bukem při rozhodování v důležitých životních situacích.

2) Dub

• Dub je statný strom s pravidelnou korunou na vrcholu zaoblenou. Jeho výška se pohybuje mezi 25 a 35 metry. Borka je dlouho hladká, šedá, později se vytvářejí zřetelné hladké oblasti střídané s oblastmi zbrázděnými. Má silné letorosty, lysé, zelenavé až červenohnědé. Jeho pupeny jsou šupinaté, kaštanově hnědé. Charakteristický je svými ostře laločnatými 10 až 22 centimetrů dlouhými listy, které jsou uspořádány střídavě. Jsou lesklé tmavě zelené, na spodní straně světlejší.
• Dřevo těchto statných velikánů je pevné a odolné, proto bývají duby vysazovány na hrázích a všude tam, kde je potřeba zpevnit půdu. Úžasné dubové aleje najdeme například okolo třeboňských rybníků v Jižních Čechách.
• Kůra z dubu má léčivé účinky, působí dezinfekčně. Podporuje normální stav pokožky, působí protizánětlivě, zastavuje krvácení, urychluje hojení. Pomáhá s ekzémy, prasklinami, vředy, křečovými žílami, při lehčích omrzlinách a popáleninách, při špatně se hojících rankách. Oplachování a koupele nohou zabraňují jejich nadměrnému pocení. Dubová kůra je také staletími osvědčeným pomocníkem při hemeroidech. Prospívá správnému zažívání, působí proti průjmům a zánětům trávicího traktu, bývala užívána jako protijed při otravě těžkými kovy a alkaloidy.

3) Bříza bělokorá

• Tento strom je středně velký s bílým kmenem. U starších exemplářů je patrná rozpukaná černá borka. Dosahuje maximální výšky kmene až 30 metrů a jedná se o dřevinu krátkověkou. Květy jsou uspořádány v jehnědách, plodem je drobná nažka s trojlaločným podpůrným listenem.
• Břízové dřevo je kvalitní, používá se tedy nejen jako výborné palivo, ale také v nábytkářství pro výrobu třískových desek i dýhy. Již v pravěku se vařením čerstvé mízy získávalo univerzální lepidlo nebo se z kůry zhotovovaly nádoby. Z proutí se tradičně vyrábí košťata.
• Bříza je nenáročný strom, miluje však světlo. Osidluje i písčiny nebo skály. Vyskytuje se prakticky ve všech typech porostů.
• Hlavní léčivou hodnotou břízy je její značná močopudnost. To ji řadí k hlavním léčivkám na ledviny a močové orgány. Posiluje také přirozenou obranyschopnost organismu. Harmonizuje činnost slinivky a sleziny. Zbavuje tělo škodlivin a solí, proto má význam při léčbě dny, revmatismu a artrózy.
• Zevně jsou výtažky z břízy osvědčeným prostředkem na vlasy, dobře se uplatňují také jako přísada do koupelí. Podporuje regenerační schopnosti kůže. Zmírňuje kožní problémy jako jsou vyrážky, ekzémy, akné, plísňové onemocnění a další. Čistí pleť a uvolňuje póry.

4) Javor babyka

• Javor babyka je listnatý strom, dorůstající do výšky 15 metrů. Má široce rozložitou, kulovitou korunu. Oblíbený je především pro své žluto zlaté podzimní zbarvení. Jeho listy mají tři až pět tupých laloků a jsou postaveny vstřícně. Na svrchu mají zelené zbarvení, spodní strana je zelenožlutá, a na podzim se vybarvují do žluta. Květy jsou žlutozelené, uspořádané v chocholičnatých latách. Objevují se v dubnu a květnu po vyrašení listů. Plodem je okřídlená dvounažka.
• Dřevo má nejpevnější a nejtvrdší z javorových dřev. Je vhodné pro soustružení a v řezbářství, na dýhy, pro dechové hudební nástroje, klavíry, skluznice.
• Jedná se o teplomilnou a polo stinnou dřevinou, odolnou k suchu, má řadu zajímavých zahradních kultivarů. Snáší zástin, v tomto ohledu je nejpřizpůsobivější z našich javorů. Strom je odolný vůči mrazu, snese letní vedra a sucha. Odolává znečištěnému ovzduší. Je to zkrátka držák, kterého jen tak něco nepoloží.
• Tinktura z javoru babyka posiluje nervový systém, příznivě působí při bolestech nervového původu, např. bolestech hlavy, závratích, ischiasu. Posiluje hybnost organismu.

5) Javor mléč

1. Dorůstá výšky 20 až 30 metrů. Jeho koruna je hustá a široká, vejcovitá až kulovitá, kmen má přímý. Borka je šedohnědá, ve stáří až černavá, hustě a jemně podélně brázditá. Listy javoru mléče jsou opadavé, blanité, celokrajné. Květy má žlutozelené, otevírají se před listy, ve vzpřímených chocholičnatých hroznech oboupohlavné i jednopohlavné s nejrůznějšími přechody.
2. Z jeho dřeva se vyrábí hudební nástroje a nábytkářské dýhy.
3. Tento druh javoru je o něco náročnější než babyka. Je totiž náročný na vlhkost půdy a vzduchu. Vyžaduje živné, hluboké vlhké půdy. Snáší i relativně vysokou hladinu vody v půdě.
4. Je vhodný do parků a veřejné zeleně. Tam se mu daří a zároveň působí majestátně.
5. Co se týká léčivých účinků, tak jeho plody se dříve užívaly proti zimnici, výtažky z kořene zase proti jaterním bolestem.

6) Lípa srdčitá

1. Tyto opadavé statné dřeviny s kuželovitou korunou mají vrchol zpravidla zaoblený. Výška se pohybuje okolo 25 a 35 metrů. Kmen má statný, u letitých stromů často vykotlaný. Borka je poměrně dlouho hladká, šedá, ve stáří podélně rozpukává. Letorosty jsou červenavě hnědé. Pupeny má střídavé, oválné, tupé. Listí je opadavé v srdčitém tvaru. Ostatně proto se jí říká lípa srdčitá.
2. Lípa je považovaná za náš národní strom.
3. Její dřevo se hodí v řezbářství, jelikož je měkké.
4. Z květů lípy se dělají odpradávna čaje, které mají nezastupitelnou roli v léčitelství. Účinné látky obsažené v lipovém květu pomáhají při chorobách z nachlazení jako je rýma, kašel, zánět průdušek, chřipka, angína. Lípa podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Dále zvyšuje pocení, působí proti křečím, uklidňuje a zvláčňuje pokožku. Dávné prameny také říkají, že se lipové květy používaly při zažívacích potížích, onemocnění ledvin či epilepsii.

7) Jeřáb

1. Tento strom dorůstá do výšky 10 až 15 metrů a vytváří vejčitou korunu. Jedná se o opadavý strom rozšířený z Evropy a po Sibiř, který patří mezi naše domácí rostliny. Tato dřevina má střídavé, lichozpeřené listy složené z 9 až 21 přisedlých lístků. Ty mají podlouhle kopinatý tvar a jsou lysé. Kůra stromů, je hladká, šedě stříbrná, ve stáří mírně rozbrázděná. Plody jsou oranžovo červené malvice, které dozrávají v průběhu září a jsou důležitou součástí stravy lesní zvěře.
2. Jeřáb potřebuje slunné stanoviště, jinak je nenáročná. Je mrazuvzdorná, tudíž ji často najdeme na horách u silnic a cest.
3. Plody obsahují mírně jedovatou kyselinu parasorbinovou, karotenoid, sorbusin, pektiny a další látky. Z těchto důvodů mají mírně projímavé a močopudné účinky. Na čerstvé jeřabiny je potřeba dávat pozor a vyvarovat se jejich konzumaci, neboť mohou způsobit lehkou otravu v podobě žaludečních nevolností a bolestí hlavy. Přesto se používají při zavařování do kompotů, marmelád nebo se suší či se z nich vyrábí pálenka jeřabinka. V takové podobě jsou nezávadné.
4. V zahradnictví slouží i jako okrasné stromy v městských parcích a zahradách.

8) Jasan ztepilý

1. Jasan ztepilý je velký mohutný opadavý strom. Vyznačuje se rovným kmenem a vejčitou korunou. Může dosáhnout výšky až 40 metrů, kmeny dosahují průměru jednoho až jeden a půl metru. Borka je šedá, u mladých stromů hladká, později mělce rozbrázděná. Letorosty jsou olivově zelené. Pupeny má výrazné, temně sametově černé. Raší pozdě.
2. Dřevo jasanu je velmi pružné a ohebné. Používá se k výrobě sportovního náčiní, násad k zahradnickému nářadí. V nábytkářství slouží k výrobě překližek. Má antibakteriální vlastnosti.
3. Co se týká jeho léčivých účinků, tak se používá při léčbě pro hojení ran a vředů, snižuje horečku. Působí také jako lék na průjem i na zácpu a má diuretické vlastnosti. Pomáhá při léčbě dny u starších pacientů, je prospěšný při revmatických poruchách (osteoartritida a revmatoidní artritida). Má prospěšné vlastnosti na činnost ledvin a močového měchýře. Používá se k odstranění kamenů v močovém traktu.

9) Jilm

1. Tento mohutný strom je 30 až 35 metrů vysoký s nepravidelnou rozložitou korunou. Některé větve ve spodní části koruny převyšují. Borka je tmavě šedohnědá, zpočátku hladká, s postupujícím věkem podélně i příčně rozpraskává. Mladé větévky lysé, na starších se často vytvářejí korkové lišty. Jeho listí opadává.
2. Býval široce rozšířený, pěstovaný i jako významná lesnická dřevina Evropy. Dřevo pro charakteristickou kresbu a lesk bylo velmi oblíbené v nábytkářství. Dřevo jilmu se používalo ke stavbě lodí a vodních staveb. Ve 20. letech 20. století však došlo k velkému rozšíření houbové choroby grafiózy, která způsobuje ucpání cév a uhynutí stromu. V 60.až 80. letech přišla druhá vlna této nemoci, a to s velice ničivými výsledky. Nyní je tento druh velmi vzácný.
3. I jilm má léčivé účinky a je používán v bylinkářství. Jeho kůra dezinfikuje střevo a normalizuje střevní bakterie, působí proti bolestem a zánětům v těle, podporuje správnou konzistenci stolice. Mimo to je ještě vhodná při překyselení organismu, na ekzémy, atopické ekzémy a hemeroidy. Pomáhá si s ní také vykloktat při zánětech dutiny ústní.

10) Kaštan jedlý

1. Mohutný strom, který má v oblibě mnoho dětí, díky jeho specifickým plodům – kaštanům. Dorůstá, výšky 25 až 30 metrů s tlustým kmenem, jeho koruna je hustá a široká. Borka je šedočerná až šedohnědá, v mládí hladká, později rozbrázděná, částečně odlupující. Letorosty má slabě hranaté, zelenavé až červenohnědé. Jedná se o opadavou dřevinu.
2. Jeho plody slouží nejen na hraní a do výtvarné výchovy, ale dají se pražit a pak jíst. Používají se taky pro přípravu speciální mouky. Ta má lehce nahořklou chuť.
3. Jedná se o teplomilnou dřevinu, která potřebuje dostatek světla ke své existenci. Je citlivá na jarní mrazy a posypové soli.
4. Co se týká léčivých účinků, tak kaštan je mocná rostlina. Používá se zejména na různé cévní problémy. Léčí hemoroidy, záněty žil, křečové žíly, lámavost cév, bércové vředy, sklerotizaci cév. Také pomáhá při nedostatečném periferním prokrvování a trombóze nebo flebotrombóze. Zlepšuje i prokrvení orgánů. Podle všeho též snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čímž pomáhá při cukrovce a jaterních potížích. Dále kaštan léčí otoky, zejména otoky lymfatických žláz.
5. Má protizánětlivé působení. Při vnějším použití se hodí do mastí proti revma (revmatoidní artritidě) a křečovým žilám.

Čtěte také:

• Jehličnaté stromy v České republice: 10 nejrozšířenějších
• Přemyslovci – 7 českých králů a 22 významných knížat
• Egyptští bohové: 25 nejvýznamnějších a nejvlivnějších
• Perpetuum mobile – proč nejde sestrojit? Pokusy a historie

Sdílejte a uložte si článek – listnaté stromy svým kamarádům: