Prezidenti ČR a Československa: Chronologický přehled
Kdo byl naším prezidentem v roce 1968? Takto nějak zní oblíbená otázka vyučujících při písemném nebo ústním zkoušení.
S naším chronologickým přehledem budete mít jasno. Nejen, že zvládnete prezidenty ČR a Československa zařadit k příslušnému časovému období, ale zároveň o nich budete vědět i něco víc, takže zazáříte.
Prezidenti Československé republiky
1) Tomáš Garrigue Masaryk (v úřadě 1918 – 1935)
Prvním prezidentem, který stál za vznikem samostatného Československa, byl Tomáš Garrigue Masaryk. Proto můžeme v mnoha obcích najít jeho sochy a podobizny. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších osob té doby.
- Narodil se v roce 1850 v Hodoníně. Pocházel z obyčejných poměrů, to mu však nezabránilo ve studiích – stal se dokonce profesorem.
- Přispíval do časopisů a psal také filosofické texty. Kromě toho působil jako poslanec, ale jeho působení zatím nemělo zásadní vliv, ačkoliv byl známý.
- To se změnilo po vypuknutí první světové války. Přidal se na stranu Spojenců a odjel z Rakouska-Uherska do Paříže, kde se začal výrazněji politicky angažovat prostřednictvím založení Československé národní rady. Masaryk jednal s vládami Anglie, Ruska a Spojených států. V důsledku toho se mu podařilo prosadit poválečné roztržení Rakouska-Uherska a vznik samostatného československého státu.
- Po skončení války 28. října 1918 vznikla samostatná Československá republika. V jejím čele stanul právě Masaryk.
- O dva roky později, v roce 1920, byl zvolen prezidentem podle nové československé ústavy. Znovuzvolen byl ještě dvakrát – v roce 1927 a 1934.
- Zemřel v roce 1937 na zámku v Lánech.
2) Edvard Beneš (v úřadě 1935 – 1938 a 1940 – 1945)
Druhý prezident Edvard Beneš se narodil v roce 1884 v Kožlanech na Rakovnicku jako nejmladší syn rolníka. Také tedy pocházel z chudších poměrů. Navzdory tomu úspěšně vystudoval, a to nejen v Praze, ale i zahraničí.
- Po vypuknutí války se Beneš zapojil do protirakouského odboje a pomáhal organizovat odbojovou organizaci Maffie. Tam se Beneš poznal s Masarykem, se kterým se sblížil.
- Beneš také odešel do zahraničí. Žil v Paříži, kde organizoval spolu se Štefánikem zahraniční protirakouský odboj a kde se podílel na propagaci československého politického programu.
- Po vzniku Československé republiky zastával post ministra zahraničí. Beneš byl později také premiérem.
- Po abdikaci Masaryka byl zvolen v roce 1935 do funkce československého prezidenta. Brzy nato však přišla Mnichovská dohoda, v říjnu 1938 Beneš abdikoval a odešel do exilu. Po okupaci zbytku státu v březnu 1939 prohlásil Mnichov za neplatný. V průběhu války dosáhl uznání státu, vlády i prezidenta u všech spojeneckých států. Beneš opět vykonával funkci československého prezidenta, ale v exilu.
- Beneš s příslibem blížícího se konce války v roce 1943 odjel do Moskvy, kde uzavřel spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem. Odklonil od západních mocností, které český stát při Mnichově zradily. V roce 1945 pak jmenoval Beneš ve slovenských Košicích takzvanou vládu Národní fronty. Do Prahy se Beneš vrátil v květnu toho roku.
- V roce 1946 byl znovuzvolen do prezidentské funkce. V roce 1948 však abdikoval a v jeho funkci jej nahradil Klement Gottwald.
- Edvard Beneš zemřel v roce 1948 v Sezimově Ústí.
3) Emil Hácha (v úřadě 1938 – 1939)
Jednalo se o takzvaného protektorátního prezidenta, protože svou funkci vykonával v období, kdy byla Československá republika okupována Němci.
- Narodil se v roce 1872 v Trhových Svinech. Vystudoval práva.
- Během první světové války spolupracoval s Ferdinandem Pantůčkem, napojeným na český protirakouský odboj.
- Po podepsání Mnichovské dohody a následné abdikaci Edvarda Beneše byl jmenován v roce 1938 do funkce prezidenta republiky.
- Po nátlaku ze strany Hitlera svěřil Československo pod ochranu Říše. Hácha zůstal prezidentem, ale reálně neměl žádné pravomoci. O všem rozhodoval protektor.
- V květnu 1945, po skončení druhé světové války, je pak Hácha na pokyn komunistického ministra Noska, zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci. Tam 27. července roku 1945 umírá.
4) Klement Gottwald (v úřadě 1948 – 1953)
Jednalo se o československého komunistického prezidenta. Narodil se v roce 1986 v Dědicích. Pocházel z chudých poměrů, jeho matka byla zemědělská dělnice. Vyučil se ve Vídni truhlářem.
- Tři roky působil jako voják rakousko-uherské armády. V létě 1918 však z armády dezertoval a po vzniku samostatného Československa dva roky sloužil v Československé armádě.
- Od roku 1926 pracoval na pražském sekretariátu KSČ (Komunistické strany Československa), předtím byl funkcionářem komunistické strany na Slovensku. V únoru 1929 se dostal do vedení strany. Gottwald byl tehdy zvolen generálním tajemníkem.
- Po vypuknutí druhé světové války v listopadu 1939 Klement Gottwald emigroval do Sovětského svazu.
- V roce 1943 se Gottwald dohodl s Benešem na sjednocení domácího a zahraničního protinacistického odboje. Národní fronta a Košický vládní program byl z velké míry Gottwaldovo dílo, které mu později umožnilo snadnější převzetí moci.
- Po válce se Gottwald vrátil do Prahy jako místopředseda vlády a předseda Národní fronty. V roce 1946 se Klement Gottwald stal předsedou vlády.
- Prezidentského úřadu se chopil po abdikaci Beneše v roce 1948. V Československu následně zavládlo temné období totality.
- Gottwald zemřel v roce 1953 v Praze. Na jeho postu jej nahradil Antonín Zápotocký.
5) Antonín Zápotocký (v úřadě 1953 – 1957)
Tento státník se narodil v roce 1884 ve středočeských Zákolanech. Jeho otec byl známou osobou, jelikož se jednalo o spoluzakladatele sociálně demokratické strany. Zápotocký se vyučil kameníkem.
- Až do roku 1914 působil Zápotocký jako funkcionář sociální demokracie na Kladensku a redaktor jejího stranického tisku.
- Za první světové války narukoval jako voják rakousko-uherské armády. Po skončení války se angažoval v sociálně demokratické straně a stal se jedním ze zakladatelů bolševické frakce v ní.
- Následně se přesunul do KSČ. Přišla druhé světová válka, která pro Zápotockého nebyla šťastným obdobím, ocitl se dokonce v koncentračním táboře, pobyt v něm však přežil.
- Po převratu v roce 1948 se stal Zápotocký předsedou československé vlády. Po smrti Klementa Gottwalda jej nahradil v jeho prezidentské funkci. Tu vykonával až do své smrti v roce 1957 v Praze.
6) Antonín Novotný (v úřadě 1957-1968)
Další komunistický prezident se narodil v roce 1904 v Praze Letňanech. Vyučil se strojním zámečníkem.
- Do KSČ vstoupil v roce 1921 a bylo mu svěřeno několik stranických funkcí, i post tajemníka. S vypuknutím druhé světové války se stáhl do ústraní, ale účastnil se ilegálních akcí KSČ, za což byl potrestán pobytem v koncentračním táboře.
- Hned po skončení války se Novotný velmi angažoval v komunistické straně. V roce 1945 byl Antonín Novotný zvolen do politického sekretariátu a předsednictva ÚV KSČ. V září 1953 byl zvolen prvním tajemníkem Ústředního výboru KSČ.
- Po smrti Antonína Zápotockého byl v roce 1957 zvolen do úřadu prezidenta. V roce 1960 Novotný prohlásil, že v Československu je již socialismus vybudován a nechal tak přejmenovat i stát na Československá socialistická republika.
- V té době však začalo docházet k rozvolňování tehdejších poměrů, což bylo Novotnému značně proti srsti. Spolu s nevýkonnou ekonomikou začal jeho postupný pád, které potvrdilo donucení k abdikaci na prezidentský post. Jeho nástupcem se stal Ludvík Svoboda.
- Antonín Novotný zemřel v roce 1975 v Praze.
7) Ludvík Svoboda (v úřadě 1968 – 1975)
Tento prezident přišel na svět v roce 1895 v Hroznatíně. Původem byl z rolnické rodiny. Možná i proto studoval na vyšší zemědělské škole.
- Ludvík Svoboda se angažoval ve válečných aktivitách a také odboji – působil ve známé organizaci Obrana národa.
- Po válce se stal ministrem národní obrany a tuto funkci vykonával do roku 1950. Nejprve byl nestraník, ale sympatizoval s komunisty a po únoru 1948 se stal členem komunistické strany a sám pomohl komunistům k moci.
- V období pražského jara v roce 1968 po abdikaci Antonína Novotného byl Ludvík Svoboda zvolen na post prezidenta republiky. V této pozici podporoval snahy reformátoru o uvolnění poměrů.
- Od dubna 1974 se Svobodův zdravotní stav zhoršil a znemožňoval mu vykonávat prezidentskou funkci. Odmítl ale úřad opustit, a proto poslanci přijali zvláštní zákon, podle kterého mohl být prezidentské funkce zbaven. Ve funkci jej nahradil Gustav Husák.
- Ludvík Svoboda zemřel v roce 1979 v Praze.
8) Gustav Husák (v úřadě 1975 – 1989)
Tento československý prezident vykoukl poprvé na svět v roce 1913 v Bratislavě. Už zamlada byl veřejně aktivní, politické dění jej vždy zajímalo.
- Už jako šestnáctiletý Husák vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933 do Komunistické strany Československa. Vystudoval práva.
- Husák v roce 1969 vystřídal Alexandra Dubčeka ve funkci prvního tajemníka KSČ, o dva roky později se stal generálním tajemníkem. Po odvolání Ludvíka Svobody z postu prezidenta byl v roce 1975 zvolen do tohoto úřadu.
- V roce 1989 v důsledku Sametové revoluce došlo k pádu komunismu v Československu. Situace byla neudržitelná. Husák abdikoval a v jeho funkci jej nahradil Václav Havel.
- Gustav Husák zemřel v roce 1991 v domovské Bratislavě.
9) Václav Havel (v úřadě 1989 – 1992)
Václav Havel byl jedním z nejvýznamnějších politiků, který doslova ohromil svět. Narodil se v Praze v roce 1936 v intelektuální rodině. Vystudoval dramaturgii na pražské DAMU. Přispíval do časopisů. Divadlo Na zábradlí uvádělo jeho divadelní hry.
- Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 vystoupil Havel otevřeně proti komunistickému režimu a nátlaku. Musel kvůli tomu opustit divadlo a živil se jako dělník.
- Havel stál za vydáním Charty 77. Byl společně s Jiřím Hájkem a Janem Patočkou jedním z prvních tří mluvčích této občanské iniciativy, jež požadovala dodržování základních práv a svobod v Československu. V důsledku toho a dalších “protistátních” aktivit byl několikrát vězněn.
- Po Sametové revoluci a abdikaci prezidenta Husáka v roce 1989 byl Václav Havel zvolen prezidentem Československé socialistické republiky. Zvolen byl tehdejším komunistickým Federálním shromážděním. Ve své inaugurační řeči slíbil přivést zemi ke svobodným volbám, což v létě 1990 splnil. Po prvních demokratických volbách byl Havel v roce 1990 v této funkci potvrzen.
Prezidenti České republiky
1) Václav Havel (v úřadě 1993 – 2003)
- Po vzniku samostatné České republiky byl roce 1993 znovuzvolen do postu prezidenta.
- Znovuzvolen byl i v roce 1998. V této funkci setrval až do roku 2003, kdy musel odejít, jelikož podle české ústavy prezidentský mandát nemůže vykonávat ta samá osoba více než dvakrát po dobu pěti let.
- Po odchodu z vysoké politiky se věnoval dodržování lidských práv ve světě a literární činnosti.
- Václav Havel zemřel v roce 2011.
2) Václav Klaus (v úřadě 2003 – 2013)
Václav Klaus se narodil na pražských Vinohradech v roce 1941. Vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu, přičemž ekonomii zasvětil celý svůj život.
- Ihned po Sametové revoluci vstoupil do politiky. Politickou dráhu nastoupil v prosinci 1989, kdy se stal federálním ministrem financí. V říjnu roku 1991 byl navíc jmenován místopředsedou vlády.
- Na konci roku 1990 se stal předsedou tehdy nejsilnějšího politického subjektu – Občanského fóra. Po jeho zániku v dubnu roku 1991 spoluzaložil Občanskou demokratickou stranu, jejímž předsedou byl od počátku až do prosince roku 2002.
- S ODS vyhrál v červnu roku 1992 parlamentní volby a stal se předsedou vlády České republiky.
- V roce 2003 byl zvolen do funkce prezidenta a nahradil tak dosluhujícího Václava Havla. Tento mandát mu byl prodloužen v roce 2008 znovuzvolením pro druhé funkční období.
- Po ukončení svého působení ve funkci prezidenta České republiky v březnu roku 2013 přesídlil na zámeček v pražské Hanspaulce.
3) Miloš Zeman (v úřadě 2013 – doposud)
Současný prezident České republiky se narodil v roce 1944 v Kolíně. Vystudoval vysokou školu ekonomickou.
- Během Sametové revoluce se zapojil do činnosti Občanského fóra. Angažoval se v České sociálně demokratické straně. Zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny.
- Po neúspěšné kandidatuře na post prezidenta republiky v roce 2003 na sedm let odešel z politiky. V březnu 2010 se vrátil v plné síle s novou stranou Strana Práv Občanů ZEMANOVCI. Uskupení však ve volbách v roce 2010 nebylo úspěšné a Zeman na stranickou funkci rezignoval.
- O tři roky později, v roce 2013, však uspěl v první přímé prezidentské volbě v České republice. Svůj úspěch obhájil i o pět let později.
- Mileniálové (generace Y) – co o nich víme? Silné a slabé stránky
- Andělská čísla od A do Z – co nám říkají? Jaký mají význam?
- Znamení zvěrokruhu od A do Z – charakteristika a vlastnosti
Sdílejte článek – prezidenti ČR a Československa svým kamarádům: