Řečtí bohové: 12 bohů Olympu + 19 dalších významných bohů

Starověcí Řekové věřili, že jejich životy ovlivňují bohové, kteří sídlili na hoře Olymp. Každý bůh měl dohled nad určitým aspektem lidského světa. Bohyně a bohové měli i svoji lidskou podobu a podléhali také lidským vášním a slabostem.

Kdo byli tedy nejznámější a nejdůležitější řečtí bohové podle mytologie? Pojďme se na ně společně podívat:

12 nejvýznamějších bohů na Olympu

Na bájné hoře Olymp sídlilo stále 12 nejvýznamějších řeckých bohů, kteří se označují jako dvanách olympanů (řecky Dódekatheon). 11 z nich je jednoznačně popsaných a 12. místo zabírá podle různých pramenů buď Dionýsos nebo Hestiá.

1) Zeus

bůh jasného nebe, hromu a blesku.

V našem přehledu začínáme hned tím nejvýznamnějším bohem v řecké mytologii. Zeus stál v božském žebříčku na prvním místě. Dohlížel totiž nad řádem světa. Přezdívalo se mu bůh nebes a bůh všech bohů. Označován byl také jako otec bohů a mužů. Jeho jméno znamená “světlé” nebo “nebe”.

Vládl obloze, blesku, dešti a hromu. Právě blesk používal jako mocný nástroj a často s ním bývá i znázorňován. Často tako byl spojován s určitým počasím. Jeho symboly jsou také orel a žezlo. Podle vyprávění vlastnil také nezničitelný štít aigis.

Pověsti jej vykreslují jako moudrého, spravedlivého, milosrdného a obezřetného. Zároveň byl nepředvídatelný a pro ostatní bylo těžké odhadnout rozhodnutí, která učiní. Blesky a hromy také symbolizují jeho povahu, kdy se zvládl snadno rozhněvat a vrhnout blesk nebo způsobit silné bouře. Navzdory tomu chránil druhé, pokud byli loajální a věrní.

Snadno se zamiloval a propadl lásce, o čemž svědčí i velké množství jeho nemanželských dětí. S manželkou Hérou měl potom Árese – boha války, Hébé – bohyni věčné mladosti, Eileithýii – bohyni porodu a Héfaistose – boha ohně a kovářství.

2) Héra

bohyně žen, manželství a zrození

Nejvyšší starověká řecká bohyně byla vnímaná zejména jako ochránkyně rodiny, manželství a zrození. Mezi její schopnosti patřilo měnění podoby a možnost nahlížet do budoucnosti. Ovládala mlhy, bouře a blesky. Podle některých pověstí ovládala i počasí.

Mezi její symboly patřily ze zvířat krávy, pávy, kukačky, jeřáby. Dále pak byla zobrazována s žezlem, obětním ohněm a miskou, krbem či granátovým jablkem.

3) Poseidón

bůh moře, vodního živlu a zemětřesení

Chybí vláha? Staří Řekové by poradili obrátit se na Poseidóna. Je o něm málo známé, že kromě vodních živlů vládl i zemětřesení. Patří mezi nejmocnější z bohů.

Charakteristický je kouzelným trojzubcem, s jehož pomocí dokázal rozpoutat bouři i již zmiňované zemětřesení. Kromě toho jej používal také jako zbraň.

Narozdíl od Dia (druhý pád jména Zeus), který disponoval ve vnímání Řeků převážně kladnými vlastnostmi, Poseidón byl považován za poměrně krutého a rozmrzelého boha. Staří Řekové mu proto obětovali býky a koně. Tato zvířata totiž symbolizovala dravost, násilí, ale také plodivou sílu.

4) Démétér

bohyně plodnosti země a rolnictví

Démétér lidé prosili o přízeň zejména v těžkých časech, kdy to s úrodou nevypadalo dobře. Jednalo se totiž o bohyni plodnosti země a rolnictví. Její jméno znamená “matka”. Bývala spojována se symboly pšeničného snopu, pluhu, srpu.

K její poctě se dříve konaly velké náboženské slavnosti, které trvaly devět dní a obvykle se odehrávaly na přelomu září a října.

5) Athéna

bohyně vítězné války, válečné strategie a moudrosti

Athéna byla ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění. Mezi její symboly patří sova, olivovník, hadi, zbroj a helma.

Chránila lidi, kteří jí přinášeli oběti. Naučila ženy příst a tkát, pomáhala stavitelům chrámů a muže naučila řemeslům jako zlatnictví, kovářství, barvířství. Vynalezla pluh, hrábě, uzdu, jho, loď a válečný vůz a další věci. Byla velmi milosrdná.

6) Apollón

bůh slunce a světla, lékařství, hudby, poezie, umění, čistoty, věštem a proroctví

Pro jeho široké rozpětí jde o jednoho z nejsložitějších a nejdůležitějších bohů.

Apollón je mimo výše zmíněné známý také jako vůdce Múz. Díky nim je často spojován s hudbou, dějepisem či poezií. Olymp údajně okouzlil melodiemi, které hrál na svou zlatou lyru. Mezi jeho symboly patří právě tento hudební nástroj, ale i citera, vavřínový věnec, luk se šípy, labuť, vlci, delfíni. Trojnožka pak vyjadřuje jeho prorockou sílu.

7) Héfaistos

bůh ohně a kovářství

Jeho symboly jsou odpovídající – kladivo, kovadlina a pár kleští. Býval zobrazován v pracovní haleně a s kovářskou zašpičatělou čapkou na hlavě. Nechyběly ani odznaky jeho profese, což byly kleště a kladívko, které držel v rukou.

Od narození byl slabý a ošklivý, a tak jej Héra svrhla z Olympu. Před smrtí ho zachránily bohyně Thetis a Eurynomé. Poté, co Héra zjistila, že vytvořil krásný šperk pro bohyni Thetis, ho přivedla zpět na Olymp a dala mu darem kovárnu. Podruhé ho z Olympu svrhl Zeus, když se Héfaistos zastal své matky Héry. Héfaistos dopadl na ostrov Lémnos, kde mu pomohli obyvatelé ostrova, když si při pádu zlomil obě nohy.

8) Arés

bůh války

Tento bůh války se v bitvách objevoval s pancířem, štítem a kouzelným mečem. Na rozdíl od Athény vedl války neustále a zuřivě. I proto několikrát prohrál. Proti němu Athéna vstupovala do válek rozvážně, což vedlo k vítězství.

Arésovi nezáleželo na čí straně bojuje. Měl rád válku, statečné bojovníky i smrt. Proto podporoval rozpoutání jakékoliv války a nebyl příznivcem vyjednávání. Nejspíš proto nebyl oblíbený mezi lidmi, ani mezi ostatními bohy.

9) Artemis

bohyně lovu, Měsíce a měsíčního svitu

Ochránkyně přírody a divoké zvěře. Mezi její zvláštní schopnosti patří umění rozdávat smrtelníkům nemoc a smrt, ale také uzdravení. Přimlouvali se k ní také matky. Artemis totiž vešla ve známost jako jejich ochránkyně.

Mezi ostatními bohyněmi ji lze rozeznat podle značné krásy. Údajně byla tak nádherná, že se do ní zamiloval každý bůh. To byl jeden z důvodů, proč získala dary v podobě věčného panenství, luku a šípů, družinu mořských nymf a družinu říčních ryb.

10) Afrodité

bohyně lásky, sexuality, plodnosti a krásy

Afrodité patří mezi nejoblíbenější a nejmenovanější postavy řecké mytologie. Díky své kráse a kouzlům se stala jednou z nejmocnějších bohyň. Neodolali jí lidé ani bohové.

Je jí zasvěceno hned několik zvířat – delfín, holubice, vrabec, vlaštovka. Bývá také zobrazována s rostlinami jako je jablko, granátové jablko, myrta, růže a mák.

11) Hermés

bůh obchodu, lsti a podvodu

I bohové potřebují mít své posly. Právě tím byl podle řecké mytologie Hermés. Týkala se ho i ochrana cest, hranic, poutníků a zlodějů. Do jeho gesce spadal i obchod a podvod. Jeho charakteristickými rysy byla lstivost, rychlost a pohyblivost. Reprezentoval nepřetržitý tok života, jeho plynutí a proměnlivost s jeho záhadami, nepředvídatelnými okolnostmi, náhodami i nehodami, které k němu patří.

Býval zobrazován s venkovským kloboukem, holí a okřídlenými sandály. Mezi jeho symboly patří také okřídlená helma, želva, lyra a kohout.

12) Dionýsos

bůh (někdy označován i za poloboha) vína, všeobecného veselí, úrody a plodnosti

Syn boha Dia a dcery Thébského krále Kadma Semely. Po narození převzal malého Dionýsa posel bohů Hermés, který jej svěřil do péče Semelině sestře Ínó. Nakonec jej vychovávaly nymfy v jeskyni, kde rostla réva. Právě odtud donesl Dionýsos lidem první sazenici vína a naučil je vyrábět i samotné víno. Se svojí družinou cestoval Dionýsos po světě, kde šířil veselí. Na svých cestách se oženil s Ariadnou. Poté usedl na Olymp po boku svého otce, s čím se musela smířit Héra.

13) Hestiá

bohyně posvátného ohně a rodinného krbu

Teplo domova se snažili udržovat už staří Řekové. Proto měli bohyni posvátného ohně a rodinného krbu. Byla jí Hestiá, kterou považovali za ochránkyni domácností a bohyni vyhnaných či pronásledovaných. Jejím symbolem je oheň, krb a osel.

Na Olympu dostala Hestiá výsadu zajistit si na věky své panenství, aby tím zůstala ochráněna před Apollónem a Poseidónem, kteří o ni usilovali a chtěli ji získat.

Další významní řečtí bohové

Další významní řečtí Bohové, kteří sídlili jinde než na Olympu:

14) Hádés

bůh podsvětí

Hádés patří k nejmocnějším a nejdůležitějším řeckým bohům. Vládl včas říši mrtvých a sídlil v podsvětí, které se stalo jeho královstvím poté, co ho jeho bratři Zeus a Poseidón vyhnali z Olympu.

Hádés byl ženatý s Persefonou. Tu získal podvodem poté, co ji unesl do podsvětí a dal jí zakázané ovoce z granátové jabloně. Následně ji přinutil, aby s ním zůstala v podsvětí. Z říše mrtvých ji pouštěl jednou za rok za její matkou Démétér. Jednalo se tedy o přísného a nekompromisního boha.

Podobně jako jiní bohové vlastnil vzácný artefakt – v jeho případě se jednalo o přilbu. Ta měla schopnost učinit svého nositele neviditelným.

15) Persefona

bohyně podsvětí

Dcera bohyně Demétér a boha Dia. Zeus bez svolení Demétéry přislíbil Persefonu svému bratru Hádovi, který ji unesl do podsvětí. Lstí ji donutil v podsvětí zůstat. Na příkaz svého bratra Dia ji však musel pouštět z říše mrtvých jednou za rok za její matkou Démétér. V době, kdy je Persefona v podsvětí země strádá. Jakmile se však vrátí ke své matce, tak se začne zemi dařit. K matce se vrací na jaře a k Hádovi na podzim.

16) Hélios

bůh slunce

Hélios zastává v řecké mytologii roli boha slunce. Bývá zosobňován se sluncem samotným, jeho jasem a teplem. Zobrazovali jej jako výraznou postavu se zlatými vlasy korunovanými oslňujícími paprsky.

Héliosovou prací bylo dávat svým světlem a teplem zemi život. K této činnosti používal zlatý vůz tažený čtyřmi okřídlenými koňmi.

17) Hébé

bohyně věčné mladosti a jara

Hébé bývá označovaná jako “číšnice olympských bohů”. Na Olympu totiž nalévala bohům nektar, což byl nápoj věčného mládí. Dále jim podávala ambrosii, jídlo, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost.

Mezi symboly, se kterými bývá zobrazována, patří číše vína, orel, břečťan a fontána mládí.

18) Anterós

bůh pomsty zhrzené lásky

K bohu opětovné lásky se přimlouvali mnohdy lidé se zlomeným srdcem. Anterós totiž především usiloval o to, aby každý cit došel svého naplnění ve vzájemném dlouhodobém svazku. Nebyl fanouškem krátkodobých vzplanutí. Jeho úkolem tedy bylo trestat ty, kteří láskou druhých opovrhovali nebo ji zneužívali.

19) Erós

bůh lásky a sama láska

Ztělesňuje princip lásky v jakékoli podobě. Bývá také považován za boha stvořitele. V textech je popisován jako ten, který se vznáší se zlatými křídly, ozbrojen lukem a šípem. Koho zasáhne svou střelou, ten se zamiluje.

20) Hóry

bohyně ročních období a pořádku v přírodě i ve společnosti

Hóry jsou výjimečné tím, že se nejedná o jednu entitu, ale několik. Přitom jejich počty se v jednotlivých výkladech liší.

Hóry měly mimo jiné na starost střežení bran Olympu. Také opatrovaly ostatní bohyně poté, co se narodily.

21) Týché

bohyně šťastné náhody

I šťastná náhoda by měla být svou bohyni, aby k ní docházelo, pokud možno co nejčastěji. V řecké mytologii ji měla na starost právě Týché.

Rozhodovala o tom, kolik štěstí, který smrtelník bude mít. Zároveň však dohlížela na to, aby se někdo, kdo měl štěstí mnoho nevychloubal. Když k tomu došlo, tak na něj Týché vyslala Nemesis, což byla bohyně spravedlivé odplaty.

Bývala vyobrazovaná s rohem hojnosti, ze kterého sypávala úrodu, šperky či mince. Na hlavě obvykle nosila věnec uvitý ze zemědělských plodin. Byla oblíbená mezi bohy i lidmi.

22) Harmonia

bohyně harmonie a svornosti

Její osud nebyl příliš šťastný. Přišla o dvě dcery, a proto ze žalu opustila s manželem Kadmosem Théby. Ten, když pak jednou přemýšlel, za co je stihl takový trest, si vzpomněl, že při zakládání Théb zabil posvátného hada boha Area. Povzdechl si, že by sám byl raději hadem než takto trpět. Jakmile slova vyřkl, byl proměněn v hada. Nešťastná Harmonia zvolala, že mělo bojové změnit v hada spíš ji. Její přání bylo obratem také naplněno.

23) Morfeus

bůh snů

Syn boha spánku Hypna a jeho manželky Pásithey. Jeho bratři se jmenují Fobétór a Fantasos. Poté, co Hypnus uspí člověka, tak se mu ve snech začnou zjevovat bratři Morfeus, Fobétór a Fantasos. Morfeus na sebe umí vzít podobu jakéhokoliv člověka, Fobétór se ve snech zjevuje ve zvířecí podobě a Fantasos se zjevuje jako fantaskní neživé věci.

24) Nemesis

bohyně odplaty

Dcera bohyně Nyx a boha Ereba. Obdarovávala lidi štěstím či neštěstím dle jejich zásluh. Pronásledovala hlavně bohaté lidi, kteří nedávali oběti bohům nebo neulehčovali život svým spoluobčanům. Ty následně trestala tak dlouho, dokud nebyla spravedlnost naplněna.

25) Seléné

bohyně měsíce

Dcera titánky Thei a titána Hyperiona. Dle jedné z legend ji bůh lesů, pastvin a stád Pan zlákal do lesa, když na sebe vzal podobu bílého berana a za její lásku jí dal rouno, které vyzařuje bělostné světlo.

26) Hypnos

bůh spánku, zosobňuje i spánek samotný

Syn bohyně noci Nykty a boha smrti Thanata. Hypnos uspával každý den všechny živé tvory, aby je zbavil trápení a starostí. Měl tři syny – Morfea, Fobétóra a Fantasosa.

27) Glaukos

mořský bůh, který měl dar věštění

Pomocí daru věštění pomáhal rybářům nacházet bohatá loviště ryb. Syn boha Poseidóna. Do Glaukose se zamilovala čarodějnice Kirké. Ten ji však lásku neopětoval, jelikož se zamiloval do krásné dívky Skylly. Tu nakonec Kirké proměnila v mořskou obludu.

28) Eris

bohyně sváru, rivality a válečných konfliktů

I bohyně sváru měla v řecké mytologii své místo. Stojí v protikladu vůči bohyni harmonie.

29) Eileithýia

bohyně porodu

Pozdější báje uvádí více žen tohoto jména. Měly pomáhat Héře, která jako ochránkyně manželství sesílala ženám šťastný porod.

30) Styx

bohyně a zosobnění řeky v podsvětí

Bohyně a zosobnění řeky Styx, který obtéká kolem říše mrtvých a tvoří západní hranici Tartaru, neboli propasti ztracených. Její manžel byl Pallás, se kterým měla čtyři potomky – Níké, Kratos, Biá a Zélos.

Čtěte také:

Uložte si článek – Řečtí bohové na později a svým kamarádům:

Líbí se vám Řečtí bohové? Nasdílejte je i svým kamarádům!

Tags:Bez reklam