Přemyslovci – 7 českých králů a 22 významných knížat
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie. V českých zemích vládli nepřetržitě od roku 872 až do roku 1306, kdy vymřeli po meči.
Pojďme se společně podívat na všechny přemyslovské krále a knížata:
Přemyslovští králové
Čeští králové z rodu Přemyslovců.
1) Vratislav II.
- Byl českým knížetem, a to od roku 1061 až do roku 1085.
- Vratislav byl první český král z rodu Přemyslovců a zároveň titulárním polským králem v letech 1085 až 1092.
- Vratislav II. rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části.
- Vratislav si zasluhuje velké uznání, jelikož to byl první panovník, který si nasadil první královskou čelenku a stmelil vztahy mezi Čechy a Němci.
2) Vladislav II.
- Od roku 1140 byl českým knížetem a v letech 1158 až do roku 1172 byl druhým českým králem.
- Za Vladislavova života se do Čech dostaly nové církevní řády – cisterciáci, premonstráti a johanité.
- Spolu s Jindřichem Zdíkem zřídil Vladislav premonstrátský klášter v Litomyšli.
- Umírá 18. ledna roku 1174.
3) Přemysl Otakar I.
- Českým knížetem byl od roku 1192 až 1193 a poté 1197 až 1198.
- Králem se stal od roku 1198.
- V roce 1216 Přemysl Otakar zajišťuje nástupnictví na českém královském trůnu pro svého syna Václava – do budoucna bude při volbě českého krále uplatňován princip prvorozenosti.
4) Václav I.
- Vládl od roku 1230 až do roku 1253.
- Václav I. byl též přezdívaný jako Jednooký.
- Václavova vláda představuje pro tehdejší český stát dobu politického, hospodářského i kulturního rozvoje – do Čech za jeho vlády přichází gotika, velký rozmach má stavitelství a zakládání měst.
- Václav umírá 23. září roku 1253.
5) Přemysl Otakar II.
- Markrabětem se stává od roku 1247 a českým králem od roku 1253 až 1278.
- Přemysl Otakar II. je jeden z nejslavnějších českých panovníků vůbec.
- Za jeho vlády dochází k velkolepému rozmachu a k českým zemím jsou připojena mnoha území.
- Dochází také k prudkému rozvoji hospodářství.
- Umírá 26. srpna roku 1278.
6) Václav II.
- Vládl od roku 1278 nebo 1283 do roku 1305.
- V době rozmachu těžby stříbra vydává Václav II. tzv. Horní zákoník.
- Od roku 1300 vznikají také pražské groše, které jsou nejhodnotnější měnou evropského středověku.
- Václav umírá 21. června roku 1305.
7) Václav III.
- Vládl od roku 1301 do roku 1305.
- Václav III. je poslední Přemyslovec na českému trůnu.
- Byl to český, polský a uherský král.
- Václav byl zavražděn 4. srpna roku 1306.
Přemyslovská knížata
Čeští knížata z rodu Přemyslovců.
8) Bořivoj I.
- Jeho vláda byla od roku 872 do asi 883 a od 885 do roku 888/890.
- Bořivoj byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.
- Jeho manželka byla od roku 874 Ludmila, chronologicky první osoba v českých dějinách, která byla prohlášena za svatou.
- S Bořivojovou vládou je spjata výstavba prvních kostelů na území Čech. První kostel byl postaven a vysvěcen po Bořivojově křtu na Velké Moravě.
- Bořivoj umírá mezi roky 888 a 890.
9) Spytihněv I.
- Vládl od roku 894-915.
- Spytihněv I. byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily.
- Za jeho vlády byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se tímto stala centrem rodícího se českého státu.
- Spytihněv byl také pravděpodobně zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia). Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění.
- Umírá v roce 915.
10) Vratislav I.
- Vládl zhruba v letech 915 až 921.
- Byl to druhorozený syn Bořivoje I. a Ludmily.
- Během své vlády proslul založením Svatojiřské baziliky na Pražském hradě a pokračoval i v budování hradišť ve středních Čechách.
- Vratislav umírá 13. února 921. Podle kroniky Činy Hunů a Uhrů se tak stalo kvůli maďarskému vpádu do střední Evropy.
11) Svatý Václav
- Vládl nejspíše od roku 925 do roku 929 nebo 935.
- Václav byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.
- Podle pověsti byl vychován svou babičkou sv. Ludmilou.
- Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve.
- Umírá 28. září 929 nebo 935.
12) Boleslav I.
- Vládl od roku 935 do roku 967 nebo 972.
- Boleslav I. získal přezdívku Ukrutný a byl to pátý český kníže z rodu Přemyslovců.
- Boleslav roku 929 nebo 935 zavraždil svého bratra svatého Václava a stal se po něm českým knížetem.
- Výrazně se podílel na ekonomickém růstu Čech.
- Podařilo se mu dobýt Slezsko, severní Moravu a Krakovsko.
- Za jeho vlády byly také raženy první mince (denáry).
- Usiloval o založení pražského biskupství, ale k tomu došlo až po jeho smrti.
- Boleslav umírá 15. července roku 972 (nebo 967)
13) Boleslav II.
- Vládl v roce 967/972 až 999.
- Boleslav II. získal přezdívku Pobožný.
- Společně s pražským biskupem Vojtěchem z rodu Slavníkovců, jenž se vzděláním a evropským rozhledem a vazbami zařadil k nejvýznamnějším osobnostem českého národu.
- Založil první mužský klášter v Čechách-opatství benediktinů v Břevnově.
- Umírá 7. února 999.
14) Boleslav III.
- Vládl v roce 999 až 1002 a znovu krátce v roce 1003.
- Boleslav III. získal přezdívku Ryšavý podle všeho kvůli jeho barvě vlasů.
- Po jeho nástupu k moci došlo k první vážné krizi Českého státu.
- Na vládu si dělali nárok jeho mladší bratři Jaromír a Oldřich.
- Měl jediné dítě a to dceru, takže neměl žádného mužského dědice.
- Roku 1037 umírá v žaláři na polském území.
15) Jaromír
- Jaromír vládl v letech 1003, 1004 až 1012 a 1033 až 1034.
- Jaromír byl bratr Boleslava III. Ryšavého, který ho nechal vykastrovat, aby se nemohl stát knížetem.
- Kníže Jaromír je jedna z nejtragičtějších postav přemyslovského rodu.
- Roku 1012 je Jaromír sesazen z trůnu bratrem Oldřichem a Jindřich II. ho nechává uvěznit v Utrechtu.
- Ve vězení stráví 21 let.
- V letech 1033-1034 je povolán Konrádem, aby společně s Břetislavem I. vládl v Čechách. Poté je ale oslepen a uvězněn na Lysé.
- V listopadu 1035 je Jaromír zavražděn.
16) Oldřich
- Vládl v roce 1012 až 1033 a krátce 1034.
- Oldřich je synem Boleslava II. a bratrem Boleslava III. a Jaromíra.
- Kníže Oldřich vyvedl zemi z krize způsobenou o moc.
- K Čechám násilnou formou trvale připojil Moravu.
- Aby si vládu nad Moravou upevnil, nechal v blízkosti bývalých velkomoravských hradisek stavět vlastní přemyslovská hradiska.
- Oldřich umírá 9. listopadu 1034.
17) Břetislav I.
- Vládl na Moravě asi od roku 1029 a v Čechách v letech 1034 až 1055.
- Byl kronikářem Kosmou přezdíván “český Achilles”.
- Břetislav se ukázal jako velice silný a sebevědomý panovník a zahájil rozšiřování své moci směrem na polské území.
- Vyhlásil vydání prvního známého českého zákoníku (tzv. Břetislavova dekretu).
- Kromě vydání svého zákoníku úspěšně řeší otázku nástupnictví na českém knížecím stolci, když v roce 1054 vydává tzv. Břetislavův seniorátní (stařešinský) zákon, podle kterého se má stát českým knížetem vždy nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie, mladší členové pak mají vládnout jednotlivým zemským údělům.
- Umírá 10. ledna roku 1055.
18) Spytihněv II.
- Vládl od roku 1055 do roku 1061.
- Byl to nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské.
- Roku 1057 založil litoměřickou kapitulu.
- Papež Mikuláš II. mu udělil právo nosit biskupskou mitru při vybraných církevních svátcích.
- Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.
- Spytihněv umírá 28. ledna roku 1061.
19) Konrád I. Brněnský
- Vládl v roce 1092.
- Konrád byl kníže brněnského údělu a český kníže.
- Po smrti Břetislava I. a nástupu jeho syna Spytihněva II. na český trůn získal Konrád do správy jedu z části rozdělené Moravy a usadil se v Brně.
- Jeho krátkou dobu vlády poznamenala jen jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství a vypravil poselství k císaři.
- Konrád umírá 6. září 1092.
20) Břetislav II.
- Břetislav vládl od roku 1092 do roku 1100.
- Během své vlády se snažil omezit vliv Říše na český stát a zároveň upevnit svou knížecí moc.
- Roku 1094 zakázal pohanství, které bylo stále vyznáváno (především mezi prostými lidmi).
- Břetislav II. měl s manželkou Lukertou z Bogenu syna Břetislava, ten ale neměl podle stařešinského práva nárok na trůn.
- Umírá v prosinci roku 1100.
21) Bořivoj II.
- Poprvé vládl od roku 1100 do roku 1107 a podruhé od roku 1117 do roku 1120.
- Byl synem krále Vratislava II. pro kterého pomáhal společně s Wiprechtem z Grojče roku 1083 dobýt Řím.
- Bořivoj umírá 2. února roku 1124.
22) Svatopluk Olomoucký
- V letech 1107 až 1109 byl českým knížetem, a ještě předtím byl knížetem olomouckého údělu, a to v letech 1091 až 1107.
- Během svého krátkého působení v Čechách na knížecím stolci stihl věc doslova nevídanou, a to, když nechal vyvraždit do té doby nejsilnější šlechtický rod možná ve střední Evropě – Vršovce.
- Svatopluk umírá 21. září roku 1109.
23) Vladislav I.
- Vládl od roku 1109 až 1117 a poté znovu od roku 1120 až do jeho smrti.
- Jeho nejstarší syn Vladislav II. se stal knížetem a později druhým českým králem, od něhož se odvozovala linie dědičných českých králů, počínaje synem Vladislava II. a vnukem Vladislava I. Přemyslem Otakarem.
- Umírá 12. dubna roku 1125.
24) Soběslav I.
- Vládl od roku 1125 do roku 1140.
- Byl zakladatelem větve Soběslavců a v letech 1115 až 1123 byl také knížetem brněnského znojemského údělu.
- Ve 30. letech nechal nově opevnit Pražský hrad a zahájil jeho stavební úpravy.
- Soběslav umírá 14. února roku 1140.
25) Bedřich
- Vládl od roku 1172 až 1173 a poté od 1178 do roku 1189.
- Také byl v letech 1164 až 1173 knížetem olomouckého údělu.
- Bedřich byl synem krále Vladislava II.
- Bedřich společně se svým nevlastním bratrem Přemyslem hodlali zasáhnout proti přílišné samostatnosti moravského markraběte a vytáhli na Moravu.
- Roku 1185 došlo u Loděnice snad k nejhorší bitvě mezi Čechy a Moravany v dějinách.
- Bedřich umírá 25. března roku 1189.
26) Soběslav II.
- Vládl od roku 1173 do roku 1178.
- Pro svou náklonnost k nižším vrstvám bojovníků a k prostým lidem se mu pohrdlivě přezdívalo “Kníže sedláků”.
- Podporoval církve (např. dary Plaskému klášteru či imunitními výsadami pro johanity) a také jako první vladař udělil práva nějaké etnicko-jazykově vymezené menšiny v Čechách.
- Umírá 29. ledna roku 1180.
27) Konrád II. Ota
- Vládl v roce 1182 a poté od roku 1189 až 1191.
- Byl také markrabětem moravským, a to v letech 1182 až 1189.
- Původně se jmenoval pouze Konrád a v Čechách vždy vystupoval pouze pod tímto jménem. Druhé jméno získal během pobytu v cizině. J
- eho nejvýznamnějším panovnickým činem bylo vydání Statutu Konráda Oty, nejstaršího českého zákoníku.
- Umírá 9. září 1191.
28) Jindřich Břetislav
- Od roku 1182 byl pražským biskupem a vládl od roku 1193 až do roku 1197.
- V mládí studoval na Pařížské univerzitě a po návratu ze studií byl vysvěcen na kněze a jmenován proboštem Vyšehradské kapituly.
- Jindřich Břetislav umírá 15. června 1197.
29) Vladislav Jindřich
- Vládl v roce 1197 a také byl markrabětem moravským v letech 1192 až 1194 a 1197 až 1222.
- Zemřel bez potomků a nástupnictví v markrabství tak spadlo do rukou krále Přemysla Otakara I.
- Umírá 12. srpna roku 1222.
Sdílejte a uložte si článek – svým kamarádům:
