Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie. V českých zemích vládli nepřetržitě od roku 872 až do roku 1306, kdy vymřeli po meči.

Pojďme se společně podívat na všechny přemyslovské krále a knížata:

Přemyslovští králové

Čeští králové z rodu Přemyslovců.

1) Vratislav II.

  • Byl českým knížetem, a to od roku 1061 až do roku 1085.
  • Vratislav byl první český král z rodu Přemyslovců a zároveň titulárním polským králem v letech 1085 až 1092.
  • Vratislav II. rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části.
  • Vratislav si zasluhuje velké uznání, jelikož to byl první panovník, který si nasadil první královskou čelenku a stmelil vztahy mezi Čechy a Němci.

2) Vladislav II.

  • Od roku 1140 byl českým knížetem a v letech 1158 až do roku 1172 byl druhým českým králem.
  • Za Vladislavova života se do Čech dostaly nové církevní řády – cisterciáci, premonstráti a johanité.
  • Spolu s Jindřichem Zdíkem zřídil Vladislav premonstrátský klášter v Litomyšli.
  • Umírá 18. ledna roku 1174.

3) Přemysl Otakar I.

  • Českým knížetem byl od roku 1192 až 1193 a poté 1197 až 1198.
  • Králem se stal od roku 1198.
  • V roce 1216 Přemysl Otakar zajišťuje nástupnictví na českém královském trůnu pro svého syna Václava – do budoucna bude při volbě českého krále uplatňován princip prvorozenosti.

4) Václav I.

  • Vládl od roku 1230 až do roku 1253.
  • Václav I. byl též přezdívaný jako Jednooký.
  • Václavova vláda představuje pro tehdejší český stát dobu politického, hospodářského i kulturního rozvoje – do Čech za jeho vlády přichází gotika, velký rozmach má stavitelství a zakládání měst.
  • Václav umírá 23. září roku 1253.

5) Přemysl Otakar II.

  • Markrabětem se stává od roku 1247 a českým králem od roku 1253 až 1278.
  • Přemysl Otakar II. je jeden z nejslavnějších českých panovníků vůbec.
  • Za jeho vlády dochází k velkolepému rozmachu a k českým zemím jsou připojena mnoha území.
  • Dochází také k prudkému rozvoji hospodářství.
  • Umírá 26. srpna roku 1278.

6) Václav II.

  • Vládl od roku 1278 nebo 1283 do roku 1305.
  • V době rozmachu těžby stříbra vydává Václav II. tzv. Horní zákoník.
  • Od roku 1300 vznikají také pražské groše, které jsou nejhodnotnější měnou evropského středověku.
  • Václav umírá 21. června roku 1305.

7) Václav III.

  • Vládl od roku 1301 do roku 1305.
  • Václav III. je poslední Přemyslovec na českému trůnu.
  • Byl to český, polský a uherský král.
  • Václav byl zavražděn 4. srpna roku 1306.

Přemyslovská knížata

Čeští knížata z rodu Přemyslovců.

8) Bořivoj I.

  • Jeho vláda byla od roku 872 do asi 883 a od 885 do roku 888/890.
  • Bořivoj byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.
  • Jeho manželka byla od roku 874 Ludmila, chronologicky první osoba v českých dějinách, která byla prohlášena za svatou.
  • S Bořivojovou vládou je spjata výstavba prvních kostelů na území Čech. První kostel byl postaven a vysvěcen po Bořivojově křtu na Velké Moravě.
  • Bořivoj umírá mezi roky 888 a 890.

9) Spytihněv I.

  • Vládl od roku 894-915.
  • Spytihněv I. byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily.
  • Za jeho vlády byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se tímto stala centrem rodícího se českého státu.
  • Spytihněv byl také pravděpodobně zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia). Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění.
  • Umírá v roce 915.

10) Vratislav I.

  • Vládl zhruba v letech 915 až 921.
  • Byl to druhorozený syn Bořivoje I. a Ludmily.
  • Během své vlády proslul založením Svatojiřské baziliky na Pražském hradě a pokračoval i v budování hradišť ve středních Čechách.
  • Vratislav umírá 13. února 921. Podle kroniky Činy Hunů a Uhrů se tak stalo kvůli maďarskému vpádu do střední Evropy.

11) Svatý Václav

  • Vládl nejspíše od roku 925 do roku 929 nebo 935.
  • Václav byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.
  • Podle pověsti byl vychován svou babičkou sv. Ludmilou.
  • Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve.
  • Umírá 28. září 929 nebo 935.

12) Boleslav I.

  • Vládl od roku 935 do roku 967 nebo 972.
  • Boleslav I. získal přezdívku Ukrutný a byl to pátý český kníže z rodu Přemyslovců.
  • Boleslav roku 929 nebo 935 zavraždil svého bratra svatého Václava a stal se po něm českým knížetem.
  • Výrazně se podílel na ekonomickém růstu Čech.
  • Podařilo se mu dobýt Slezsko, severní Moravu a Krakovsko.
  • Za jeho vlády byly také raženy první mince (denáry).
  • Usiloval o založení pražského biskupství, ale k tomu došlo až po jeho smrti.
  • Boleslav umírá 15. července roku 972 (nebo 967)

13) Boleslav II.

  • Vládl v roce 967/972 až 999.
  • Boleslav II. získal přezdívku Pobožný.
  • Společně s pražským biskupem Vojtěchem z rodu Slavníkovců, jenž se vzděláním a evropským rozhledem a vazbami zařadil k nejvýznamnějším osobnostem českého národu.
  • Založil první mužský klášter v Čechách-opatství benediktinů v Břevnově.
  • Umírá 7. února 999.

14) Boleslav III.

  • Vládl v roce 999 až 1002 a znovu krátce v roce 1003.
  • Boleslav III. získal přezdívku Ryšavý podle všeho kvůli jeho barvě vlasů.
  • Po jeho nástupu k moci došlo k první vážné krizi Českého státu.
  • Na vládu si dělali nárok jeho mladší bratři Jaromír a Oldřich.
  • Měl jediné dítě a to dceru, takže neměl žádného mužského dědice.
  • Roku 1037 umírá v žaláři na polském území.

15) Jaromír

  • Jaromír vládl v letech 1003, 1004 až 1012 a 1033 až 1034.
  • Jaromír byl bratr Boleslava III. Ryšavého, který ho nechal vykastrovat, aby se nemohl stát knížetem.
  • Kníže Jaromír je jedna z nejtragičtějších postav přemyslovského rodu.
  • Roku 1012 je Jaromír sesazen z trůnu bratrem Oldřichem a Jindřich II. ho nechává uvěznit v Utrechtu.
  • Ve vězení stráví 21 let.
  • V letech 1033-1034 je povolán Konrádem, aby společně s Břetislavem I. vládl v Čechách. Poté je ale oslepen a uvězněn na Lysé.
  • V listopadu 1035 je Jaromír zavražděn.

16) Oldřich

  • Vládl v roce 1012 až 1033 a krátce 1034.
  • Oldřich je synem Boleslava II. a bratrem Boleslava III. a Jaromíra.
  • Kníže Oldřich vyvedl zemi z krize způsobenou o moc.
  • K Čechám násilnou formou trvale připojil Moravu.
  • Aby si vládu nad Moravou upevnil, nechal v blízkosti bývalých velkomoravských hradisek stavět vlastní přemyslovská hradiska.
  • Oldřich umírá 9. listopadu 1034.

17) Břetislav I.

  • Vládl na Moravě asi od roku 1029 a v Čechách v letech 1034 až 1055.
  • Byl kronikářem Kosmou přezdíván “český Achilles”.
  • Břetislav se ukázal jako velice silný a sebevědomý panovník a zahájil rozšiřování své moci směrem na polské území.
  • Vyhlásil vydání prvního známého českého zákoníku (tzv. Břetislavova dekretu).
  • Kromě vydání svého zákoníku úspěšně řeší otázku nástupnictví na českém knížecím stolci, když v roce 1054 vydává tzv. Břetislavův seniorátní (stařešinský) zákon, podle kterého se má stát českým knížetem vždy nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie, mladší členové pak mají vládnout jednotlivým zemským údělům.
  • Umírá 10. ledna roku 1055.

18) Spytihněv II.

  • Vládl od roku 1055 do roku 1061.
  • Byl to nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské.
  • Roku 1057 založil litoměřickou kapitulu.
  • Papež Mikuláš II. mu udělil právo nosit biskupskou mitru při vybraných církevních svátcích.
  • Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.
  • Spytihněv umírá 28. ledna roku 1061.

19) Konrád I. Brněnský

  • Vládl v roce 1092.
  • Konrád byl kníže brněnského údělu a český kníže.
  • Po smrti Břetislava I. a nástupu jeho syna Spytihněva II. na český trůn získal Konrád do správy jedu z části rozdělené Moravy a usadil se v Brně.
  • Jeho krátkou dobu vlády poznamenala jen jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství a vypravil poselství k císaři.
  • Konrád umírá 6. září 1092.

20) Břetislav II.

  • Břetislav vládl od roku 1092 do roku 1100.
  • Během své vlády se snažil omezit vliv Říše na český stát a zároveň upevnit svou knížecí moc.
  • Roku 1094 zakázal pohanství, které bylo stále vyznáváno (především mezi prostými lidmi).
  • Břetislav II. měl s manželkou Lukertou z Bogenu syna Břetislava, ten ale neměl podle stařešinského práva nárok na trůn.
  • Umírá v prosinci roku 1100.

21) Bořivoj II.

  • Poprvé vládl od roku 1100 do roku 1107 a podruhé od roku 1117 do roku 1120.
  • Byl synem krále Vratislava II. pro kterého pomáhal společně s Wiprechtem z Grojče roku 1083 dobýt Řím.
  • Bořivoj umírá 2. února roku 1124.

22) Svatopluk Olomoucký

  • V letech 1107 až 1109 byl českým knížetem, a ještě předtím byl knížetem olomouckého údělu, a to v letech 1091 až 1107.
  • Během svého krátkého působení v Čechách na knížecím stolci stihl věc doslova nevídanou, a to, když nechal vyvraždit do té doby nejsilnější šlechtický rod možná ve střední Evropě – Vršovce.
  • Svatopluk umírá 21. září roku 1109.

23) Vladislav I.

  • Vládl od roku 1109 až 1117 a poté znovu od roku 1120 až do jeho smrti.
  • Jeho nejstarší syn Vladislav II. se stal knížetem a později druhým českým králem, od něhož se odvozovala linie dědičných českých králů, počínaje synem Vladislava II. a vnukem Vladislava I. Přemyslem Otakarem.
  • Umírá 12. dubna roku 1125.

24) Soběslav I.

  • Vládl od roku 1125 do roku 1140.
  • Byl zakladatelem větve Soběslavců a v letech 1115 až 1123 byl také knížetem brněnského znojemského údělu.
  • Ve 30. letech nechal nově opevnit Pražský hrad a zahájil jeho stavební úpravy.
  • Soběslav umírá 14. února roku 1140.

25) Bedřich

  • Vládl od roku 1172 až 1173 a poté od 1178 do roku 1189.
  • Také byl v letech 1164 až 1173 knížetem olomouckého údělu.
  • Bedřich byl synem krále Vladislava II.
  • Bedřich společně se svým nevlastním bratrem Přemyslem hodlali zasáhnout proti přílišné samostatnosti moravského markraběte a vytáhli na Moravu.
  • Roku 1185 došlo u Loděnice snad k nejhorší bitvě mezi Čechy a Moravany v dějinách.
  • Bedřich umírá 25. března roku 1189.

26) Soběslav II.

  • Vládl od roku 1173 do roku 1178.
  • Pro svou náklonnost k nižším vrstvám bojovníků a k prostým lidem se mu pohrdlivě přezdívalo “Kníže sedláků”.
  • Podporoval církve (např. dary Plaskému klášteru či imunitními výsadami pro johanity) a také jako první vladař udělil práva nějaké etnicko-jazykově vymezené menšiny v Čechách.
  • Umírá 29. ledna roku 1180.

27) Konrád II. Ota

  • Vládl v roce 1182 a poté od roku 1189 až 1191.
  • Byl také markrabětem moravským, a to v letech 1182 až 1189.
  • Původně se jmenoval pouze Konrád a v Čechách vždy vystupoval pouze pod tímto jménem. Druhé jméno získal během pobytu v cizině. J
  • eho nejvýznamnějším panovnickým činem bylo vydání Statutu Konráda Oty, nejstaršího českého zákoníku.
  • Umírá 9. září 1191.

28) Jindřich Břetislav

  • Od roku 1182 byl pražským biskupem a vládl od roku 1193 až do roku 1197.
  • V mládí studoval na Pařížské univerzitě a po návratu ze studií byl vysvěcen na kněze a jmenován proboštem Vyšehradské kapituly.
  • Jindřich Břetislav umírá 15. června 1197.

29) Vladislav Jindřich

  • Vládl v roce 1197 a také byl markrabětem moravským v letech 1192 až 1194 a 1197 až 1222.
  • Zemřel bez potomků a nástupnictví v markrabství tak spadlo do rukou krále Přemysla Otakara I.
  • Umírá 12. srpna roku 1222.

Čtěte také:

Sdílejte a uložte si článek – svým kamarádům: